Kilimandžáro
Když se švýcarský misionář Johan Rebmann r. 1848 pohyboval v oblasti severní Tanzanie, donesly se k němu historky o hoře posedlé zlými duchy, kterí sešlou na každého smrtelnou nemoc. Když se k hoře přiblížil, myslel, že její vrchol zahalují mraky. Při výstupu však zjistil, že to bíle nejsou mraky ale sních. Když vědcům v Evropě vysvětloval, že na hoře jen málo na jih od rovníku leží masy sněhu, vysmáli se mu. Masiv Kilimandžára je dlouhý 80 km a je tvořen třemi hlavními sopkami. • Kibo-nejvyšší, připomíná hladkou kopuli. Vně sopky, je ale kráter o průměru 2 kilometry obklopen sněhem a ledem. Na Okraji kráteru se nachází nejvyšší bod Afriky-Uhuru. • Mawenzi- byl také vrchol než ovšem podlehl erozi a rozpadl se . nyní z něj zbyla jen vulkanická pustina. • Shira- vybuchla jako první, vyhasla již před 250 000 lety. Leží asi o 2000 metrů níže než hlavní vrchol. Povrch Kilimandžára je poset asi 250-ti malými sopečnými kužely, které vyplňuje voda něco sopečný prach. Kilimandžáro spojuje nespojitelné. Horkou oblast rovníku a mrazivou polární oblast jeho vrcholu. Při výstupu narazíte na pásma pouště, savany, tropického deštného lesa i ledových pustin. Sopečné, vzdušné stráně Kilimandžára zajišťují příznivé podmínky pro pěstování kakaovníku. Zdroj:Kniha Přírodní divy světa (Joyce Robins)
drsňačka